Rodičovské desatero

Moji milí rodiče,

• Nerozmazlujte mne. Vím dobře, že bych nemělo dostat všechno, oč si řeknu, já Vás zkouším.
• Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději - cítím se tak bezpečněji.
• Nedovolte, abych si vytvořilo špatné návyky. Spoléhám na Vás, že je včas odhalíte. Nedělejte ze mne menší, než jsem. Nutí mne to, abych se chovalo nesmyslně "jako velký."
• Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mne zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a v soukromí.
• Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
• Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že Vás nemám rádo. Nejste to vy, koho nenávidím, ale Vaše moc, která mě ohrožuje.
• Nechraňte mne před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
• Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s tím vyrovnat.
• Nesekýrujte mne. Muselo bych se bránit tím, že budu "hluché" a budu dělat "mrtvého brouka."
• Nedávejte mi ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
• Nezapomínejte, že se vždy nedokážu vyjádřit tak, jak bych chtělo. Nejsem proto vždycky přesné a nebývá mi rozumět.
• Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.

• Nebuďte nedůslední. To mne úplně mate.
• Neříkejte, že mne nemáte rádi, i když někdy dělám hrozné věci.
• Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mne znamená, že se mi snažíte porozumět.
• Nesnažte se mi namluvit , že jste dokonalí a bezchybní. Velmi mne to pak šokuje, když zjistím, že to tak není.
• Nikdy si nemyslete, že je pod Vaší důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k Vám stává ještě vřelejší.
• Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím, snažte se.
• Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění.

Ale to vše vám nemusím říkat, že ne?

Vaše dítě